Příběh Kolářovy chaty
Kolářova chata je jednou z nejznámějších turistických chat v Beskydech. Chata stojí na průsečníku několika turistických tras- ať už z Morávky, na Kamenitý či do Horní Lomné.
Hadaszczokova útulna
Příběh Kolářovy chaty na Slavíči se začal psát v roce 1899. Tehdy se poprvé otevřela dřevěná Hadaszczokova útulna. Toto jméno nebylo náhodné. Útulna byla totiž pojmenovaná po zakladateli německého turistického spolku Beskidenverein Johanu Hadaszczokovi.
Kolářova chata, požár a stavba nové chaty
Až později ve dvacátých letech 20.století se setkáváme s označením Kolářova chata. A to díky tomu, že v tomto období si jí pronajal Jan Kolář. V roce 1930 bývalá útulna vyhořela a Jan Kolář nedaleko ruiny zřídil novou chatu. Základy původní útulny z devatenáctého století se zachovaly dodnes.
V roce 1931 se nová chata otevřela a zanedlouho jí znal snad úplně každý. Postupně se z ní stala nejznámější chata v Beskydech. Dokonce ve čtyřicátých letech byl jejím častým návštěvníkem sám Petr Bezruč.
Smutné období
Kolářova chata pamatuje i druhou světovou válku. Po tuto dobu chátrala a v roce 1949 musela být rozebraná. Je to smutné období.
Naštěstí díky restitucím v roce 1989 získali objekt zpět potomci Jana Koláře. Celou chatu znovu opravili a v roce 1991 znovu otevřeli pro turisty a veřejnost.
Známá chata tak dále sloužila všem kolemjdoucím nejen jako restaurace, ale taky ubytovna.
Nová éra, nová chata
V roce 2019 koupili chatu noví majitelé. Ti se hned pustili do velké rekonstrukce, kterou si chata nutně vyžadovala. Kromě toho vybudovali hned vedle původní chaty chatu novou. Ta kromě ubytování nabízí také velký sál pro společenské události, ubytování a také moderní venkovní wellness.
Každý návštěvník si tu najde to své. Ducha historie a nostalgie i moderní vybavení. Je velkým štěstím, že Kolářova chata přežila tolik období, režimů a majitelů. Že se turisté mají pořád kam uchýlit a dát si “jedno čepované” či poctivou zelňačku. Našim přáním je, aby Kolářova chata nadále zůstala jedním z nejznámějších míst v Beskydech.
